Pro mě zatím domácí počin roku. Vyždímat ze sebe tak silné emoce do nahrávky, která je založena hlavně na elektrické kytaře a ženském vokálu, se dle mého u nás ještě nikomu nepodařilo. Mezi Davidem a Verčou funguje neuvěřitelná chemie. Je více než znát, že zkušebna není tím jediným, co mezi s sebou ti dva sdílí.

Přiznám se, že oba znám hlavně z pokoncertních pijatik, při kterých se dělo ladasco. Nikdy bych si ale nemyslel, že mě právě oni srazí na kolena tak intimní a osobní deskou. Je to vlastně jen na sebe vrstvená elektrická kytara. Občas přibude basa, klavír, smyčce nebo nenápadné samplované rytmy. Jednoduchost. Čistota. Ryzí prostá hudební krása ve své nahotě. Spousta návykových momentů, ke kterým se budete chtít vracet.

To, že nahrávka byla vydána v omezeném nákladu na kazetě, jakoby symbolizovalo fakt, že si ji dvojice nahrála spíš jen tak pro sebe. Doma v obýváku, na čtyřstopý kazeťák, živě a pravdivě. Až mi zas někdo bude tvrdit, že na geniální nahrávku potřebuje drahou produkci a zahraniční studio, budu po tom, co jsme slyšel KALLE, vědět víc než kdykoliv před tím, že ten člověk bohapustě lže.

Dobrá. Abych byl upřímný. Je mi jasné, že Hromy ze studia Low Resolution při míchání a James Reindeer při masteru také udělaly své. Ale nic na tom nemění, že tato nahrávka vznikla doma a pak už jen pomohli dva kamarádi.

Další věc, o které jsem přesvědčen, je ta, že Verča patří mezi naprostou elitu domácích zpěvaček. Svou barvou hlasu mě dokázala rozplakat už v kapele VEENA, teď to ale dopilovala k dokonalosti. Nedokážu si snad ani představit, jak bude znít výsledný produkt kapely NODNOD, což není nic jiného než David s Verčou doplněni o plnou sestavu FIVE SECOND TO LEAVE. Jejich koncerty už minulý rok patřily k tomu bezkonkurenčně nejlepšímu, co jsem na domácí scéně viděl, a materiál, který jim teď zraje ve studiu, bude naprosto nepopsatelnou bombou. Už i KALLE mají několik momentů, které jednoznačně odkazují na to, že se na nás díky NODNOD valí hutná, bažinatá lavina, která nebude mít na domácí scéně obdoby.

Možná mě KALLE zastihli ve správnou dobu. Možná je to tím, že členy KALLE osobně znám. Nevím. Je těžké to s něčím srovnat. Možná s klavírním koncertem JARBOE, možná s něčím úplně jiným. KALLE natočili desku, která je dost těžce popsatelná. Intimní. Osobní. Opojná. Nechají vás ve své přítomnosti prožít něco opravdu mimořádného. Pevně doufám, že nezůstane jen u kazety. Chci vinyl! Mít tohle jen na kazetě je hřích!